5 + 1 otázek na tělo s @onkoholka o rakovině prsu a těhotenství

V rámci kampaně Pink October vám přinášíme další inspirativní příběh o boji s rakovinou prsu. Tentokrát se nám se svými zkušenostmi svěřila krásná maminka Kamila Adámková, známá na Instagramu jako @onkoholka. Její cesta vede od šokující diagnózy oboustranného karcinomu prsu, přes náročnou léčbu až po překvapivé těhotenství a mateřství. V našem rozhovoru popisuje, jak se jí podařilo udržet naději, co jí pomáhá nacházet rovnováhu a proč dnes zdraví vnímá úplně jinak než dřív.

1) Kamilo, můžeš nám popsat moment, kdy jsi dostala diagnózu? Jaká byla tvoje diagnóza, co ti běželo hlavou, jak ses vypořádala s nejistotou a strachem? Co ti tehdy nejvíce pomohlo, abys neztratila naději?

„Ten den mám dost v mlze. Vrátili jsme se z dovolené a já jela napřed zkontrolovat práci. Poté jsem si jela pro výsledky biopsie a opravdu jsem nečekala, že si vyslechnu diagnózu oboustranného karcinomu prsu. Samozřejmě mě hned napadly ty nejčernější scénáře. První dny byly hodně náročné. Ale po pár dnech jsem si řekla, že nemá cenu brečet a litovat se, ale že musím bojovat. Nejvíce mi pomohl můj partner, rodina a přátelé. Hodně mi i pomohlo to, že jsem založila instagramový profil @onkoholka, kde jsem svou léčbu a pocity sdílela.“

„Nemá cenu brečet a litovat se, musíte bojovat.“

2) Jak vypadala tvoje rekonvalescence po léčbě? Byly chvíle, kdy jsi cítila, že se ti síly opravdu vracejí? A co pro tebe dnes znamená zdraví?

„Léčba rakoviny je opravdu náročná a následky léčby pociťuji dodnes – a to jsem tři roky po léčbě. Nejhorší rekonvalescence pro mě byla po operaci, kdy jsem podstoupila oboustrannou mastektomii. Trpěla jsem dlouho bolestmi a celkově tohle období pro mě bylo náročné. Pak se ale postupně síly začaly vracet. Vrátila jsem se naplno do práce a snažila se žít život jako před léčbou. Ale bolesti a únava mě občas dostihly. Dnes pro mě zdraví znamená všechno. Vím, že zdraví máme jen jedno a musíme se o něj starat.“

„Dnes pro mě zdraví znamená všechno.“

3) Mnoho žen, které prochází podobným příběhem, hledá inspiraci a oporu. Co bys jim vzkázala?

„Nejdůležitější je, podle mě, si udržet takový ten positive vibe. Nepropadnout té léčbě a nemyslet na nejhorší. Mít kolem sebe lidi, co tě drží nad vodou. Snažit se zůstat v pohybu i během léčby. A hlavně, nebát se říct si o pomoc.“

„Nejdůležitější je nepropadnout léčbě a nemyslet na nejhorší.“

4) V rámci léčby jsi měla navozený umělý přechod, aby vaječníky byly méně ohrožené, a následně jsi přirozeně otěhotněla. Jaká byla reakce tvoje a manžela a jaká byla reakce lékařů a veřejnosti?

„Když mi vyšel pozitivní těhotenský test, chodila jsem po bytě a jen opakovala: ‚Do prdele! To není možný! Co budu dělat? Dokážu být máma? Budu tlustá?‘ Nemohla jsem tomu věřit. Manžel byl taky na začátku v šoku, že se to opravdu povedlo. Oba jsme počítali s tím, že to přirozeně nepůjde. Dokonce jsme plánovali na tento rok IVF. Ale díky mé úžasné paní doktorce (gynekoložce) se to podařilo. Podezírám ji, že je čarodějnice :D Takže radost byla opravdu veliká. I na onkologii měli velkou radost. Když jsem oznámila těhotenství na sociálních sítích, téměř všichni nám to moc přáli. Ale objevily se i názory, že jsem nezodpovědná kvůli mé diagnóze. Jedna paní mi dokonce vyčetla, že jsem těhotenství oznámila veřejně – co bych dělala, kdybych potratila. Takže ano, setkala jsem se i s hejty. Ale to jsem si nebrala k srdci a užívala si těhotenství.“

„Podezírám svou doktorku, že je čarodějnice.“

5) Nedávno ses stala maminkou – jaké to je vstoupit do mateřství s tak hlubokou životní zkušeností za sebou? Vnímáš, že tě prožitá nemoc na tuto roli nějak speciálně připravila?

„Já si opravdu sebe samu nedokázala jako matku představit. Nikdy jsem neměla takové ty mateřské pudy. Dokonce jsem i dlouho tvrdila, že děti mít nebudu. Ale teď se směju sama sobě :D Být mámou je úžasné. Užívám si s ní každý den. Díky mé dceři jsem téměř zapomněla na to všechno špatné. Ona mi dodává energii a radost ze života.“

„Být mámou je úžasné. Díky mé dceři jsem téměř zapomněla na to všechno špatné.“

+ 1) Moniel se zaměřuje na podporu žen v jejich ženské síle. Jak se ti daří hledat rovnováhu mezi péčí o miminko a péčí o sebe samotnou? Máš malé rituály, které ti dodávají energii?

„Bála jsem se, že mateřství pro mě bude těžké. Miluju svoji práci a svůj životní styl. Myslela jsem, že s narozením dcery se vše změní. Ale teď už vím, že se dá zvládnout vše. Stella je naprostý parťák a dá se s ní dělat opravdu všechno. Dcera je pro mě na prvním místě, ale jsem šťastná, že zvládám k tomu všemu i práci. A na sebe mám díky manželovi taky spoustu času. Takže pro mě je zatím mateřství opravdu pohodinda. Užívám si to na maximum a jsem vděčná, že tohle všechno můžu zažívat!“

„Stella je naprostý parťák a dá se s ní dělat opravdu všechno.“ 

Kamila je důkazem toho, že i za těmi největšími životními zkouškami může čekat radost a nový začátek. Otevřeně sdílí svůj příběh a dodává tak odvahu ženám, které stojí před podobnými výzvami. Její poselství je jednoduché: udržet si pozitivní přístup, nebát se požádat o pomoc a neztratit víru, že život po nemoci může být krásný – někdy dokonce krásnější než dřív.