Desatero – povinné a nepovinné očkování u dětí
Očkování patří mezi nejdůležitější preventivní opatření v dětském věku. Chrání totiž nejen samotné dítě, ale také jeho okolí, tedy celou společnost. Téma očkování bývá v dnešní době poměrně kontroverzní, vyvolává mnoho otázek i obav. Nejen proto je důležité vědět, že dobrá informovanost pomáhá nám rodičům dělat klidná a zodpovědná rozhodnutí.
Ve spolupráci s dětskou lékařkou MUDr. Terezou Sochorcovou, která se zdraví dětí věnuje kromě své ordinace i na profilu @lecimdeti, jsme pro vás připravili souhrnné desatero základních informací o povinném i nepovinném očkování našich dětí.
- Povinné očkování je dáno zákonem a chrání před závažnými nemocemi
Povinné očkování je součástí státního očkovacího programu a jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Jeho cílem je ochránit před vážnými nemocemi, potažmo zabránit návratu nemocí, které dříve způsobovaly vážné komplikace a mnohdy smrt (například záškrt, tetanus či černý kašel).
- Očkování má význam pro celou společnost
Očkování nechrání pouze toho, kdo vakcínu dostane. Když je většina populace proočkovaná, vytváří se tzv. kolektivní imunita, která pomáhá chránit ty nejzranitelnější - novorozence, děti a dospělé s chronickým onemocněním nebo s poruchou imunity, onkologické pacienty. Čím je proočkovanost vyšší, tím je imunita pro celou společnost lepší.
“Stále více rodičů očkování odkládá nebo zcela odmítá. Výsledkem je, že se opět objevují onemocně- ní, která jsme dlouhé dekády téměř neviděli – například spalničky nebo černý kašel. Nemoci, které mohou mít u malých dětí těžký, až život ohrožující průběh.”
- Přehled povinných očkování u dětí
Mezi povinná očkování dětí dnes patří Hexavakcína (hexa = 6, tedy záškrt, tetanus, černý kašel, Haemophilus influenzae typu b, dětská obrna, hepatitida B) a očkování proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. V některých případech také očkování proti tuberkulóze (to se však provádí jen u dětí z rizikových skupin na základě indikačních kritérií, většina dětí očkována být nemusí).
- Jak vakcíny fungují
Vakcinace funguje tak, že učí imunitní systém rozpoznat a bránit se proti nebezpečným virům či bakteriím. Obsahuje totiž oslabenou nebo neškodnou část mikroorganismu (antigen), která stimuluje imunitní systém k vytvoření ochranných protilátek. Tyto protilátky pak pomáhají tělu rychle reagovat, pokud se s daným virem či bakterií v budoucnu setká. Díky očkování je tím pádem tělo připraveno bránit se infekci ještě předtím, než by mohla způsobit onemocnění.
“Rozumím obavám některých rodičů, že očkování v nás může vyvolávat obavy. Ale zároveň věřím vědě a zkušenostem z praxe. Vím, jak obrovský přínos očkování má, a nedokázala bych si představit, že bych své dítě odmítla chránit – a pak by vážně onemocnělo.”
- Kontraindikace očkování
Existují situace, kdy je očkování potřeba odložit nebo dokonce trvale vyjmout. K očasnému odložení dochází obvykle v případě, kdy u dítěte probíhá akutní onemocnění provázené horečkou, tedy teplotou nad 38 °C.
“Někteří lékaři odkládají očkování i v případě běžné rýmy, ale podle oficiálních doporučení je kontraindikací skutečně až horečnatý stav.”
Další překážkou k očkování může být alergie na některou ze složek vakcíny – to je však velmi vzácný jev. Výjimku k očkování tvoří i závažná neurologická onemocnění, kdy o vhodnosti a načasování očkování rozhoduje ošetřující neurolog. Může doporučit dočasný odklad nebo očkování zcela vyloučit – vždy je však třeba posouzení na základě konkrétní diagnózy.
- Nepovinné (doporučené) očkování rozšiřuje ochranu
Nepovinná očkování nejsou povinná ze zákona, ale často výrazně snižují riziko některých nemocí. Mezi ta u nás nejvíce doporučovaná a využívaná patří například meningokokové infekce, rotavirové infekce, klíšťová encefalitida, plané neštovice, HPV viry, chřipka nebo pneumokoky. Některé z nich hradí plně či částečně pojišťovny v určitých věkových obdobích.
“Velkým přínosem je, pokud se očkuje už těhotná maminka – například proti černému kašli, covi- du–19 nebo chřipce. Takto totiž předá miminku mnohem více protilátek, které ho dokážou chránit až do doby, než si jeho tělo začne tvořit protilátky samo.”
- Reakce po očkování
Po očkování se mohou objevit mírné reakce, což je zcela normální. Mezi ty běžné patří zvýšená teplota, únava, podrážděnost, citlivost nebo zarudnutí v místě vpichu. Tyto reakce většinou do 1–2 dnů odezní. Výraznější reakce jsou poměrně vzácné, pokud se však objeví, je třeba situaci řešit s lékařem.
- Očkovací kalendář
Očkování probíhá podle doporučeného kalendáře pediatra. Ten sleduje zdravotní stav konkrétního dítěte, kontroluje vhodné načasování a řeší případné odklady. I zde platí, že každé dítě je jiné a může se tak lišit i jeho očkovací plán. Je proto důležité, aby váš lékař vždy zohlednil nejen aktuální zdravotní stav, ale také alergie, častou nemocnost, rodinnou situaci nebo prostředí (školka, sourozenci, cestování).
“Je důležité si říct, že odkládáním očkování dítě nijak nechráníme. Nezvyšujeme tím jeho bezpečnost. Naopak – nejzranitelnější jsou právě ta nejmenší miminka, pro která může být i běžná infekce velmi nebezpečná. A právě proto je důležité začít s očkováním co nejdříve, jakmile to věk a zdravotní stav dovolí.”
- Jak si ověřit informace o očkování
Téma očkování často provází mnoho mýtů a nepravd. Snažte se proto vše řešit racionálně, ideálně se informovat u vašeho pediatra, oficiálních zdravotnických institucí nebo u odborné společnosti. Diskusní fóra nebo neověřené články mohou být velmi zavádějící.
- Očkování je investicí do zdraví do budoucna
Očkování je dnes jedním z hlavních pilířů preventivní péče o dítě. Právě díky očkování totiž dětem hrozí menší pravděpodobnost onemocní závažnými infekcemi, snižuje se počet hospitalizací a předchází se dlouhodobým následkům nemocí. Ať už se tedy budete rozhodovat jakkoli, je dobré právě tato rozhodnutí - týkající se zdraví vašeho dítěte - dělat v dialogu s pediatrem.
“Pro mě výhody očkování jednoznačně převažují nad riziky. Je to jedna z nejdůležitějších věcí, které můžeme jako rodiče udělat pro zdraví svého dítěte – a zároveň i pro bezpečí celé společnosti.”
A co autismus po očkování?
Také jste o tom slyšeli? Určitě ano..:)
Neexistuje jediná vědecká studie, která by potvrzovala, že očkování způsobuje autismus. Naopak je celá řada velkých studii, které to vylučují. V roce 1998 vyšla studie o souvislosti autismu a očkování ve Velké Británii. Ukázalo se však, že data byla zfalšována a autorovi bylo zakázáno provozovat lékařskou praxi. Bohužel, i když je to už dlouho, co byla tato studie medializována, tak se klamavá informace o autismu šířila rychlostí světla a oblétla celý svět. Dodnes si bohužel tuto mylnou informaci maminky mezi sebou předávají na miminkovských fórech..
