Diety v době těhotenství: proč nejsou dobrý nápad a jaká s sebou nesou rizika

Těhotenství je období plné změn – fyzických, hormonálních i psychických. S rostoucím bříškem někdy přichází na nastávající maminky obavy z přibírání, tlaku okolí nebo touha „udržet si postavu“. Právě proto se některé ženy v těhotenství uchylují k různým dietám nebo omezení jídla. Je však důležité vědět, že držení diet v těhotenství může být rizikové – a to jak pro maminku, tak i pro miminko.

Proč ženy v těhotenství často zvažují diety?

Důvody jsou různé a často velmi pochopitelné. Ženy mívají strach z nadměrného přibírání asi nejvíce kvůli tlaku společnosti a fenoménu štíhlosti. Některé také mají své negativní zkušenosti s dietami z minulosti. Může však jít i o úplně obyčejný a legitimní pocit ztráty kontroly nad vlastním tělem.  

Je ale důležité si uvědomit, že těhotenství není vhodné období pro hubnutí ani restrikce.

Proč tělo v těhotenství potřebuje dostatek energie?

V těhotenství se tělo nestará jen o vás. Má na starosti vývoj placenty, růst orgánů miminka, vývoj jeho mozku a nervové soustavy, tvorbu krve a hormonů. A to je hodně práce, která logicky vyžaduje dostatek energie, bílkovin, tuků, sacharidů, vitamínů a minerálů. Jakékoliv výrazné omezování stravy pak může tyto důležité procesy narušovat.

Tělo těhotné ženy není stavěné na hubnutí.

Jaká jsou rizika držení diet v těhotenství?

Především je to nedostatek živin. Restriktivní diety často vedou k nedostatku klíčových látek, jako je železo (→ jeho nedostatek přináší riziko chudokrevnosti), kyselina listová (→ riziko vývojových vad), vápník a vitamín D (→ oslabení kostí), jód (→ poruchy vývoje štítné žlázy a mozku). Miminko si živiny  „vezme“ prioritně, vždy ale na úkor těla matky.

Dalším rizikem je zpomalený růst plodu. Při dlouhodobém energetickém deficitu může dojít k nízké porodní hmotnosti, zpomalenému nitroděložnímu růstu, ale také vyššímu riziku předčasného porodu.

Ketóza a metabolický stres je další z nevítaných rizik. Nízkosacharidové nebo hladové diety mohou vést ke ketóze, která zatěžuje játra a ledviny a může mít negativní vliv na vývoj mozku plodu.

Těhotenství je samo o sobě psychicky náročné – diety tuto zátěž ještě zvyšují.

Nedostatek energie se často projeví také extrémní únavou, možnými závratěmi nebo mdlobami. Budoucí maminky bývají podrážděné, mohou se objevit také úzkosti a celkové zhoršení psychického stavu.

U žen s historií poruchy příjmu potravy může těhotenství bohužel spustit i návrat restriktivního chování, přehnanou kontrolu váhy a pocity viny z jídla. Což je velmi nebezpečné jak pro ženu, tak pro miminko.

Jaký je přirozený přírůstek hmotnosti během těhotenství?

Přirozený přírůstek hmotnosti v době těhotenství je vždy individuální, ale obecně se pohybuje kolem 10–16 kg. Závisí především na BMI, tedy výchozí hmotnosti ženy před otěhotněním (s podváhou by žena měla přibrat více, s nadváhou méně). Největší nárůst by měl být ve druhém trimestru (cca 2 kg/měsíc), mírné zpomalení pak nastává ve třetím trimestru.
Tento přírůstek netvoří jen samotné miminko, ale také placenta, plodová voda, zvětšující se děloha, prsa, zvýšený objem krve a tělesných tekutin a tukové zásoby, které tělo potřebuje pro porod i kojení.

Samozřejmě zde více než jinde platí, že každé těhotenství je jiné. Váha není měřítkem úspěchu nebo selhání. Důležitější než číslo na váze je celkový zdravotní stav, strava a pohoda. 

Orientační doporučený váhový přírůstek podle BMI:
Žena s podváhou (BMI pod 18,5) - 12,5–18 kg
Žena s normální hmotností (BMI 18,5–24,9) - 11–16 kg
Žena s nadváhou (BMI 25–29,9) - 7–11,5 kg
Žena s obezitou (BMI nad 30) - 5–9 kg

Voda není tuk

Někdy může ručička na váze poskočit nečekaně vysoko, aniž byste změnila jídelníček nebo se přejídala. Na vině je zadržování vody (edémy), které je v těhotenství velmi běžné a fyziologické. Tělo pod vlivem hormonů přirozeně zadržuje více tekutin, aby změkčilo tkáně pro porod a zajistilo dostatečný objem krve. Tato „váha navíc“ se často projeví jako otoky kotníků, nohou nebo prstů na rukou, zejména ve třetím trimestru nebo v horkém počasí. Důležité je zachovat klid – nejedná se o trvalé tukové zásoby. Tato voda z těla odejde velmi rychle a přirozeně v prvních dnech po porodu

Jsou nějaké výjimky?

Ano jsou. Nikoli diety, ale řízená výživová doporučení. Například při těhotenské cukrovce, vysokém krevním tlaku a některých metabolických onemocněních. Vždy by ale mělo jít o odborně vedený jídelní režim, ideálně pod dohledem lékaře nebo nutričního terapeuta, nikdy o samovolnou dietu.

Co je lepší než dieta?

Místo diet se v těhotenství doporučuje pestrá a vyvážená strava a pravidelné jídlo bez hladovění. Vše by mělo být doplněno mírným a přirozeným pohybem, naslouchání signálům vlastního těla a především laskavým přístupem k měnícímu se tělu. 

Proč je „jezení za dva“ mýtus?

Ačkoliv v sobě nosíte nový život, vaše energetická potřeba se rozhodně nezvyšuje na dvojnásobek. Ve skutečnosti stoupá potřeba energie až ve druhém a třetím trimestru, a to jen o zhruba 200–300 kcal denně (což odpovídá například jednomu jogurtu s ovocem a hrstí ořechů). Pokud budoucí maminka podlehne dojmu, že musí sníst dvě plné porce oběda, tělo tuto nadbytečnou energii nedokáže využít pro růst miminka a uloží ji přímo do tukových zásob. To vede k neúměrnému a zbytečnému přibírání, které může zkomplikovat nejen samotný porod, ale i následný návrat k původní kondici. Správným heslem by tedy mělo být: Jíst dvakrát kvalitněji, nikoliv dvakrát tolik.

Přibírání v těhotenství není selhání, ale biologická nutnost!

Těhotenství prostě není čas na hubnutí, detox ani „nápravu postavy“. Je to časově omezené období, kdy tělo dělá maximum pro nový život. A přibírání je naprosto přirozenou součástí tohoto procesu. Zdravá maminka je totiž nejlepší začátek pro vaše miminko!:)