5 + 1 otázek pro Ditu Pánkovou o druhém těhotenství a kojení po rakovině prsu.

Říjen se po celém světě barví do růžova. Měsíc prevence rakoviny prsu, takzvaný Pink October, je obdobím, kdy i my v Moniel pravidelně spojujeme síly, abychom šířili osvětu o tomto nesmírně důležitém tématu, které se dotýká mnoha z nás. Edukaci a podpoře prevence se na našem blogu věnujeme dlouhodobě (přečíst si o tom můžete v naší rubrice Zdraví). V rámci letošní kampaně jsme se rozhodli navázat na jeden velmi silný a inspirativní příběh.

V minulosti jste si u nás mohli přečíst rozhovor s Ditou Pánkovou o jejím statečném boji s rakovinou prsu a o cestě k mateřství. Od té doby se toho v životě Dity událo mnoho, ale to nejkrásnější ji potkalo relativně nedávno. Přivedla na svět svého druhého syna Alberta! Rozhodli jsme se ji proto vyzpovídat znovu. Jaké bylo její druhé těhotenství? Jak zvládá kojení po náročné léčbě a kde jako dvojnásobná maminka bere energii? Přečtěte si pokračování Ditina příběhu, ze kterého i dnes sálá obrovská naděje a vnitřní síla.

1. V čem pro tebe bylo druhé těhotenství jiné?

Druhé těhotenství pro mě bylo jiné hlavně v tom, že už jsem přesně věděla, co mě čeká. Zároveň jsem ho ale po fyzické stránce prožívala o něco hůř. Bylo mi hodně špatně, byla jsem celkově velmi unavená a těhotenství jsem si moc neužívala. A protože jsem měla doma staršího syna Olivera, nemohla jsem si dovolit tolik odpočívat. Bylo to sice krásné období, ale zároveň pro mě bylo posledních několik měsíců opravdu náročných.

2. První miminko jsi kojila poměrně dlouho. Těšila ses na kojení i tentokrát, nebo jsi měla nějaké obavy?

Olivera jsem kojila přibližně rok. I když mě párkrát během druhého těhotenství napadlo, že teď to třeba nepůjde, snažila jsem si to nepřipouštět. Říkala jsem si, že i kdybych kojila jen pár dnů, bude to super.

Nakonec ale plně kojím z jednoho prsu, a dokonce i odstříkávám.

3. Víme, že kojíš jen z jednoho prsu, což musí být někdy náročné. Co ti kojení nejvíce usnadňuje?

Hodně mi pomáhá kojicí polštář, obzvlášť když kojím delší dobu, a samozřejmě také pohodlné kojicí oblečení. Hojně využívám i kojicí podprsenku Nuumu, protože je velmi pohodlná a díky ní nemusím při kojení nic složitě řešit.

4. Řešila jsi někdy otázku kojení s lékaři, případně s nějakou laktační poradkyní?

Ano, kojení jsem řešila už s prvním miminkem. Ještě před porodem jsem vše konzultovala s lékaři, protože právě kvůli prodělané léčbě rakoviny nebylo jisté, zda bude možné kojit. Jelikož jsem se ale úspěšně rozkojila sama, služeb laktační poradkyně jsem nakonec nevyužila.

5. Co ti pomáhá obecně zvládat dvě děti? Kde bereš nadhled a sílu? Zvládáš mít i nějaký čas pro sebe?

Upřímně, někdy mám pocit, že dvě děti zkrátka nezvládám. Albert přes den hodně pláče a Oliver navíc nedávno nastoupil do školky, takže je to pro něj obrovská spousta změn najednou.

Snažím se především přijmout fakt, že teď nebude všechno dokonalé a že doma nebudeme mít neustále perfektně uklizeno.

Některé dny jsou prostě jen o tom, přežít je pokud možno v klidu. Času pro sebe mám teď sice absolutní minimum, ale snažím se najít si pro sebe alespoň malé chvilky večer.

BONUSOVÁ OTÁZKA: Kdybys teď mohla říct něco Ditě, která se právě dozvěděla svou diagnózu, co by to bylo?

Řekla bych jí, ať se nebojí mít strach. A také to, že diagnóza nepředstavuje celý její život. Tehdy jsem si totiž vůbec nedokázala představit, co všechno mě ještě čeká. Dnes mám dva krásné syny a život, o kterém by se mi tehdy možná ani nesnilo. Vzkázala bych jí tedy, že léčba jednou skončí a čeká ji krásný život.

Máte-li vy sami, nebo někdo z vašeho okolí podobnou zkušenost, nezapomínejte, že na to nejste samy. Růžový říjen nám připomíná, jak důležitá je prevence a vzájemná podpora. Nezapomínejte na pravidelné samovyšetření prsu a preventivní prohlídky!